Úvod

Bezdůvodné bránění ve styku jako zásah do osobnostních práv rodiče

Přibývá případů, kdy rodič, kterému dítě bylo svěřeno do výchovy, bezdůvodně brání v kontaktu druhého rodiče s dítětem.  I když tak rodič má k dispozici vykonatelné soudní rozhodnutí o úpravě styku, leckdy se nemůže domoci dítě vídat několik měsíců či let, a to ani prostřednictvím obvyklých právních prostředků. Nejedná se o ojedinělé případy, tyto praktiky se stávají obvyklou praxí a denní realitou zoufalých rodičů.

Zcela oprávněně si lze proto klást otázku, zda existuje efektivní prostředek, který by rodiči, kterému je ve styku bráněno, pomohl zabránit tak flagrantnímu porušování osobnostních práv rodiče, spočívající v právu na rodinný život, soukromí a umožnil realizovat jeho právo na styk se svým dítětem.

Otevírá se možnost využití žaloby na ochranu osobnosti jako možnosti nápravy před zásahem do práva na rodinný život jako osobnostního práva chráněného § 81 občanského zákoníku. Mohlo by se jednat o účinný právní prostředek ochrany zejména v případech, kdy rodič bránil ve styku dlouhodobě či opakovaně, úmyslně, kdy flagrantně porušoval práva druhého rodiče na styk s dítětem nebo kdy nereagoval na soudní výkon rozhodnutí. Rodič, jenž zasáhne do ústavně garantovaných práv rodiče nebo jiných ústavou či zákonem chráněných hodnot a zájmů, musí být připraven nést z takových jednání důsledky.

Žaloba na ochranu osobnosti umožňuje rodiči, kterému bylo bráněno v realizaci kontaktu s dítětem a bylo tak zasaženo do jeho osobnostních práv, domáhat se přiměřeného zadostiučinění ve formě morální satisfakce a v případě závažného zásahu, přiznání náhrady nemajetkové újmy v penězích.  Peněžité zadostiučinění plní především satisfakční funkci, avšak zohlednění její funkce preventivně-sankční v daných případech vystupuje naléhavě do popředí.

Žaloba na ochranu osobnosti rodiče, kterému bylo ve styku s dítětem bezdůvodně bráněno, byla dosud v praxi uplatňována zřídka. Jedním z prvních soudních rozhodnutí, které potvrdilo zásah do osobnostních práv rodiče, jemuž byl dlouhodobě znemožňován styk s dítětem, byl rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 14.1.2011. Následně v obdobné věci rozhodoval Městský soud v Praze  dne 6.9.2012 a konstatoval, že bezdůvodné bránění styku představuje zásah do osobnostních práv rodiče, konkrétně do jeho práva na rodinný a citový život.

Návrhů na podání žalob na ochranu osobnosti dotčených rodičů přibývá, neboť dosud využívané právní prostředky zcela selhávají a dochází k neudržitelnému stavu. V zájmu dítěte  přitom zpravidla je udržovat pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči.

Tato stránka je vytvořena za účelem seznámení širší veřejnosti s institutem ochrany osobnosti a jeho využitím v daných případech a napomoci tak zabránění porušování práv, v neposlední řadě tak umožnit obecnou debatu nad touto problematikou.

JUDr. Eva Ondřejová, LL.M.
JUDr. Zuzana Fabianová, PhD.

Tato stránka není určena k poskytování právních služeb. V případě zájmu o právní poradenství v jednotlivém konkrétním případě je nutno se obrátit na advokátní kancelář.

%d bloggers like this: